Reportík o našem malém výletu za první založenou keší u nás
Víte která je nejstarší geocachingová krabička v České republice? A víte kde ji naleznete? A máte ji odlovenou?
Pokud byla aspoň jedna odpověď záporná, možná vás k návštěvě naladí tenhle malý reportík z naší jednodenní výpravy za keší s názvem TEX-CZECH s krásným kódem GCE50, který ji posouvá dřevních dob geocachingu. A opravdu, založena byla v polovině roku 2001. Tahle babička je umístěna na kopci Kotouč nedaleko Štramberka.
Od nás z Lysé je to do Štramberka pěkný kousek cesty. Variantu auta jsme zavrhli hned v začátku a rozhodli se jet vlakem. Cesta je sice o hodinu delší, ale zase klidnější a vzhledem k víkendové skupinové jízdence i levnější. A tak jsme se sešli před pátou hodinou ranní na nádraží v Lysé nad Labem. Já, malý PanzerDave a Mr.Seaman.
Cesta tam
Cesta byla naplánována se třemi přestupy. U každého přestupu jsme měli rezervu 15 minut. Celá cesta uběhla docela rychle. Pouze u přestupu ve Studénce jsme museli požádat paní průvodčí o pozdržení osobního vlaku. Velmi ochotně nám vyhověla a po přibližně pětihodinové cestě jsme stanuli na nádraží ve Štramberku.
Kotouč, nejstarší keš a Kopřivnice
Přímo z nádraží je krásně vidět kopec Kotouč. Tam někde je cíl naší cesty. Vydáváme se tedy hned za šipkou, procházíme částí Štramberka a pomalu se stáčíme vlevo jak nám ukazuje šipka. A nastává malý zádrhel. přímo pod kopcem u hlavní cesty a asi 100 metrů od keše je dětské hřiště. Dopřáváme malému Panzer Daveovi 10 minut a pak se pokračuje dál. Úzká cesta stoupá vzhůru podél hrany kopce, ale šipka ukazuje do kopce přímo. Je tu vyšláplá cestička, která nemůže snad být ničím jiným než cestou k nejstarší keši. Display ukazuje, že jsme jen přibližně 30 metrů od keše, ale při pohledu na terén je jasné, že se jedná i o metry výškové. Ale nadšení nás žene v před. Naše cestou vlakem ztuhlá těla, už si rozpomněla na pohyb a tak jsme za chvilku u geobjektu, který skrývá nejstarší českou keš.
MÁME JI !!!
Pokračujeme tedy nahoru až na vrchol Kotouče. Jdeme se podívat do části kde se nachází lom a také earth keš
Strambersky vapenec - Kotouc /Stramberk Limestone . Po jejím odlovu obcházíme vrchol kolem dokola. Je tu moc pěkná cesta lemovaná pomníky slavných čechů. Nechybí například T.G.M nebo Leoš Janáček. Ta nás vede k jeskyni Šipka, kde se nachází další earth keš AGT 26: Jeskyne Sipka / Sipka cave. Vůbec celé okolí je na earthky bohaté. Prolézáme si jeskyni a hledáme idicie a pak už míříme dolu do Štramberka. Ještě nutné zastavení na dětském hřišti a povinný nákup štramberských uší a rychle do Kopřivnice. Za pár minut nám jede z místního nádražíčka spoj přímo do Kopřivnice. PanzerDave má slíbenou návštěvu muzea Tatry a já s Tomášem se těšíme ještě na pár keší. Z nádraží v Kopřivnici se vydáváme na lov nedalekých keší. V okruhu přibližně 300 metrů se nachází asi 5 krabiček, které svým provedením nenadchnou, ale ani neurazí. Dozvědět se můžete informace o zdejším hokejovém klubu, kostele, Lašském muzeu, samozřejmě Tatře a jejímu muzeu.
Keše poblíž:
Muzeum TATRA
Muzeum Tatry se nachází uprostřed města Kopřivnice. Fanoušek této značky by ho určitě neměl minout. Vstupné je pro dospělé 150 Kč a pro dítě do 15. let 90 Kč. Uvnitř najdeme celou řadu zajímavých exponátů z historie značky Tatra. Automobily, osobní, nákladní, vojenské, ale i třeba letadlo. Ja osobně vždycky strávím nejvíce času v sálu terénních vozů. Je zde k vidění mimo jiné Tatra 815 GTC z dnes znovuobjevené expedice Tatra kolem světa nebo třeba vůz z expedice Lambarene, která v roce 1968 měla za cíl dovézt do nemocnice v gabonském Lambaréné, založené Albertem Schweitzerem dar v podobě léků. Součástí venkovní expozice byl donedávna i motorový vůz M.290 "Slovenská střela", který ovšem v současné chvíli prochází rekonstrukcí a není tedy k vidění.
Po návštěvě muzea se jdeme ještě podívat do areálu Tatry. U vchodu jsou vystaveny dva modely Tatry Phoenix, současné vlajkové lodi automobilky. Sluníčko stále pálí a tak ve stínu těchto krásných aut dáváme svačinku. Pak už zpátky na nádraží a vyrážíme na zpáteční cestu. Před desátou večerní vystupujeme z vlaku. Zas takové peklo, jak by se zdálo, to nebylo. Zkušenosti z cesty se nám budou hodit, protože v plánu je cesta do Lichnštejnska vlakem. A devět hodin ve vlaku, to už je výzva. Užili jsme si krásný den plný zážitků. A to je to hlavní. A už se těšíme na další vlakové dobrodružství.